Balatontour 2015 na kole okolo Balatonu - reportáž

Za babího léta vyrazili Majstři za parádním zážitkem, který původně vznikl při naší první návštěvě Maďarska v roce 2008, kdy se nám zalíbila myšlenka objet Balaton na kole :-)

Nakonec až letos jsme vyrazili s Honzou Š. v sobotu odpoledne 12. září přes Moravu a Rakousko. Protože byl čas burčáku, neodolali jsme krátkou zastávkou na Moravě v obci Ivaň pro nákup burčáku, který byl moc dobrý :-) Malé ponaučení jsme si odnesli při nákupu rakouské dálniční známky, kterou jsme si chtěli koupit až před hranicí u Shellky. Byla zde tak předražená, že jsme se raději vrátili 2km zpátky k Benzině a příště známku koupím předem nebo přímo na hraničním přechodě. Jeli jsme s naloženými koly přes Rakousko směrem na Vídeň a cestou jsme obdivovali velké množství větrných elektráren. V jednu chvíli jsem lehce spočítal, že vedle sebe bylo minimálně 100 sloupů s vrtulemi, neuvěřitelný počet :-O Hned za maďarskými hranicemi v městečku Soproň jsme udělali krátkou zastávku. V Tescu jsme nakoupili pravé maďarské klobásky, jak se pak večer hodily :-D Až pozdě večer jsme přijeli do lázeňského městečka Hevíz, které bylo vybrané jako startovní/cílové místo naši expedice :-) Po 6h jízdy jsme byli ubytováni příjemnou Maďarkou v novém penzionu, necelý kilometr od termálního jezera. Po rychlém vyložení věci jsme vyrazili do města, ze kterého byl slyšet hukot rockového koncertu. Šli jsme za zvukem a když dorazíme na místo, tak zrovna koncert končí :-( To nám nevadilo a hned jsme se pustili do ochutnávání místních specialit :-) Dali jsme si k večeři velkou opečenou klobásu, kterou spláchneme místním pivkem:-D Po noční procházce městečkem nám trochu vyhládlo, tak jsme se ještě před půlnocí pustili do nakoupených maďarských dobrot a koštovali jsme přivezený burčák, červený i bílý :-) Byla to lahodná kombinace a naše chuťové buňky si pořádně užívaly :-D

Večerní předsevzetí na brzké ranní vstávání vzalo za své:-D a tak v neděli až před 10 hodinou jsme nakonec vyrazili na Balatontour za příjemného a sluníčkového počasí. Projeli jsme Hevízem s fotící zastávkou před termálním jezerem a vydali jsme se pěknou cyklocestou vedenou lesem do města Keszthely. Přímo v centru jsme obdivovali barokní zámek Festetics z 18. století, třetí největší aristokratická stavba Maďarska s pěkně upravenou zahradou a fontánou. Profrčeli jsme centrem města po pěší zóně se zastávkou na pohledy a osvěžení zmrzlinou. Okolo půl dvanácté jsme konečně najeli na cyklostezku okolo Balatonu, která se v madarštině jmenuje "Balatoni körút". Pěkný asfaltový povrch cyklostezky lemuje pobřeží jezera a za chvilku jsme dali další kochací zastávku s občerstvením :-) Balaton (též Blatenské jezero, název pochází ze slovanského blato - bažina) je největší jezero ve střední Evropě, právě pro svou velikost se mu také říká Magyar tenger (Maďarské moře). Sami jsme si vyzkoušeli, jak má Balaton poměrně mělké dno, neboť až ve vzdálenosti 300 - 500 metrů od břehu dosahuje hloubka vody 2 m. Slunce se krásně třpytilo na hladině jezera a pofukoval lehký větřík, prostě idylka :-D Jen ukazatel do dnešního cílového města Siofok ukazoval vzdálenost 89km a dával tušit pořádné porce kilometrů, která byla před námi. 

Posilněni svačinou :-) jsme nasedli do sedel a pokračovali po cyklostezce, která vede samostatně nebo využívá místních komunikací s velmi malým provozem. Značení cyklotrasy není tak dokonalé jako u nás a občas jsme se vraceli nebo študovali mapu. Pořádně jsme šlápli do pedálů a ujeli jsme dost kilometrů. Na oběd jsme dali pauzu ve městečku Berény, kde bylo přímo u cesty několik restaurací s velkými zahrádkami směrem k Balatonu. Mě hlavně zaujala nabídka lángošů :-D tolikrát jsem byl v Maďarsku a zatím jsem pravého lángoše neměl. Byla to správná volba :-) lángoš byl výborný a pořádně veliký, téměř jako 1,5l petka vody :-D Honza si pochutnal na Gyros talíři. 

Teploměr ve stínu ukazoval příjemných 23C ve stínu a za pár kilometrů jsme si dali v místní cukrárně sladkou tečku - dorty. Po ujetí další porce kilometrů jsme se chtěli jít ochladit do Balatomu a ejhle, poznali jsme mělkost dna jezera. Ani po 30m nedosahovala voda po kolena, takže nešlo udělat žádná tempa ve vodě. Přesto osvěžení v poměrně čisté vodě bylo moc příjemné, vydrželo nám až do cíle dnešního dne - města Siofók. V nohách jsme měli najeto 97km a večer jsme ještě přidali dalších 6km za večeří. Objednané ubytování přes Booking jsme nalezli rychle, jen kvalita dosti pokulhávala. Vojenské palandy, starý a zašlý koberec, totálně zdevastovaná lednice, no nebyli jsme z toho nadšený :-( No co, bylo to spaní na jednu noc. Raději jsme okamžitě vyrazili oddechovat do termálních lázní Galérius Fürdő. To byl relax, nejdříve jsme odpočívali ve vodní části včetně velké vířivky a bublinky nám uvolnily svaly po náročném dni :-D Pak jsme se saunovali až do zavíračky a jako poslední návštěvníci jsme opouštěli po 2,5h lázně, kde vstupné stálo 180Kč do celého areálu. Zkoušeli jsme najít restauraci na jídlo, ale v blízkém dosahu už bylo vše zavřené :-( Tak jsme nakonec vzali kola a vyrazili do turistické části města, kde to žilo :-D Odměnou nám byla pravá maďarská gulášová polévka, dobré víno a teplý štrůdl s vanilkovým dipem mňam :-) Spalo se nám hódně hódně dobře.

Pondělní snídani jsme si nakoupili v místní samoobsluze a posnídali jsme v Siofóku blízko majáku, kde jsme byli před 8lety. Okolí majáku se trochu změnilo a na porovnání jsme se se vyfotili jako před lety :-) 

 

Pak jsme vyrazili a rychlejší jízdou jsme jeli do městečka Zamárdi, abychom stihli trajekt na druhou stranu Balatonu. Cesta trajektem byla pohodička a za chvilku jsme vystoupili na poloostrově Tihany. Po dlouhé době šlapeme do kopce, což je nezvyklé po dni šlapání téměř po rovině :-O V centru města jsme viděli dominantu - mohutný Benediktinský klášter, od kterého byl krásný výhled na celý Balaton. Po zmrzlinové svačince jsme pokračovali po cyklostezce nazpátek směrem k Hevízu. Cestou po městečku Aszófö jsme narazili na malou vinotéku a koštli jsme výborné červené víno :-D V čase oběda jsme začali mít hlad, bohužel zdejší kempy a restaurace byly už zavřené, protože skončila letní sezóna. Nakonec jsme si nakoupili malou svačinu v malém obchodě. Až odpoledne okolo 3h jsme narazili na kemp, kde ještě vařila restaurace, maďarsky "Csárda". Celý hladový jsme si pochutnali opětovně na lángoši a Gytos talíři, vše jsme zapili místním pivkem Soproň, které ušlo :-) Cestou jsme viděli dost reklamních štítů na česká piva jako Pilsner Urquell, Staropramen a asi nejvíc Kozel. Pod dalších ujetých kilometrech jsme se postupně blížili ke známe vinařské oblasti Badacsony, kde je dominantou stejnojmenná vyhaslá sopka, vysoká 437 m. Na úpatí sopky se pěstuje vinná réva, ze kterých se dělají vína např. Olaszrizling, Rizlingszilváni, Ottonel Muskotály a další. Degustační zastávku jsme udělali přímo ve městečku Badacsony, kde byla v centru ulička, která byla přímo poseta restauracemi jedna vedle druhé nebo vinotékami. Ochutnali jsme několik druhů vína, kde cena 1dcl vína vychází na příjemných cca 8Kč a nejvíce nám chutnala polosladká odrůda Muskotály. 

Pak jsme zase nasedli do sedel a pokračovali dál. Při porovnání včerejší jižní cesty a dnešní severní části jsme konstatovali, že severní je už trošku zvlněnější, jižní měla zase více přístupů do vody, kempů a pláží. Po 19h se již začalo stmívat a když jsme dojeli do Keszthely, byla už tma. Za svitu baterky jsme nakonec dorazili do penzionu až před 21h v Hevízu a cyklocomputer ukazoval ujetých 109km. Celkem za dva dny jsme najeli 212km, to byla slušná porce :-) Byli jsme docela utahaný a pěkně rychle vytuhneme :-D

Další dny jsme už jenom relaxovali. Byli jsme odpočívat v termálním jezeře v Hevízu. To byla lahoda plavat si ve vodě, co měla 31C, slunce pěkně svítilo a my jsme se kochali krásou leknínů ve vodě vedle nás :-) Pořádně jsme se prohřáli a také jsme si vyzkoušeli bahenní terapii. Napatlali jsme na sebe léčivé bahno a nasávali jsme lázeňskou atmosféru :-D Na jídlo jsme jezdili do městečka Badacsony, kde jsme se i vykoupali v Balatonu, které byl docela teplé. K jídlu jsme měli smažené ryby a nejvíce jsme si pochutnali na guláších, maďarsky "pörkölt". Nejlepší byl hovězí Marhapörkölt s noky, maso se úplně rozplývalo na jazyku :-D 

  

 

Otestovali jsme hodně druhů vína a dokonce i místní pálenku. Také jsme si udělali výlet na hrad Szigliget, ze kterého bylo vidět do celého údolí při západu slunce. V Hevízu jsme také objevili pekárnu-absolutní špička byl jejich višňový štrůdl :-) ten byl taky vždycky jako první vyprodaný. Maďarštinu si neovládáme, ale domluvit se dalo všude, většina nápisů byla vícejazyčných, převažuje němčina, angličtina a ruština. V Badacsony bylo hodně reklam na sklípky a Honza náhodně jeden objevil :-D měli dobré víno. Po nákupu zásob domů a výborném obědě jsme vyrazili domů přes Rakousko s malou zastávkou na opakovaný nákup burčáku na Moravě :) Skákací dálnicí jsme profrčeli v pohodě až domů a v hlavě máme vzpomínky na parádní dovolenou. Rád se budu do Maďarska k Balatonu vracet :-)

Málokterá oblast poskytuje tolik možností na relax a odpočinek. Kombinace kola, koupání v Balatonu, oddech v termálech a výborné jídlo s vínem je recept na správnou odpočinkovou dovolenou, všem doporučuju :-D

Tak brzo nashle............"Viszontlátásra".........

Malý dovětek: Na závěr jsme sesbírali pár informací o Maďarsku. Pláže a kempy se otevírají většinou od 15. května do 20. září. Kurzy ve směnárnách jsou téměř všude stejné (1EUR=305HUF), měnit si Kč nebo EUR vyšlo nastejno. Kartu brali všude a ve finále to bylo za stejný kurz jako při platbě hotově. Ubytování jsme platili v EUR hotově. Obecně je Hevíz dražší, má tu výhodu, že je zde celoroční provoz. Pivo mají dražší, vychází okolo 37Kč,víno zase levnější, je to místo od místa. S jídlem je to samé. Centrum města je vždy dražší než na okraji. Obchody jsou v každé vesnici, malé Coopy nebo nadnárodní Lidl, Tesco atd. Benzín a nafta je zde o něco málo levnější, ubytování stojí stejně jako u nás. Co je zde velmi levné je vstup do termálů a lázní, to je největší rozdíl. Celkově se dá říci, že dovolená vyjde nastejno jako u nás.

Na všechny fotky se dostaneš přes Záložku ve Fotogalerii kliknutím na odkaz.

Láďa a Honza